… aneb funkce jako kořist v podání STAN.

Když se David Kašpar, uvolněný místostarosta, zastupitel, náměstek ministra a člen dozorčí rady městské společnosti, dostal pod palbu kritiky za kumulaci funkcí, nejprve se snažil situaci zamést pod koberec. Tvrdil, že náměstka dělá jen o víkendech a po večerech, věc tedy není třeba vůbec řešit. Když mu Piráti namítli, že zákon takovou kumulaci výslovně zakazuje, přišel s tvrzením, že podle údajného ministerského stanoviska stačí funkci v dozorčí radě přerušit.

Realita byla úplně jiná

Na základě mého dotazu podle infozákona vyšlo najevo, že žádné stanovisko neexistuje a k přerušení výkonu funkce nikdy nedošlo! Až když vlna kritiky byla neudržitelná, nezbylo Kašparovi než skutečně odstoupit.

Tento případ je školní ukázkou toho, jak někteří politici zacházejí s pravdou, když se ocitnou v nepříjemné situaci. Místo přiznání chyby přišla lež, kterou usvědčily až důkazy. A když už nebylo kam utéct, přišlo teprve vzdání se funkce.

Zůstává ale zásadní otázka: Proč až pod tlakem? Proč ne hned, pokud si byl vědom střetu zájmů? A hlavně, chceme mít místostarostu Prahy 10, který si vymýšlí neexistují právní stanoviska a nemluví pravdu o svých funkcích? Bohužel pro některé politiky je důležitější držet si vliv a výhody než hrát fér.